Jdi na obsah Jdi na menu
 


Další subjektivní příznaky onemocnění

5. 10. 2009

Únava

n      Únava je pocit snížené psychické a fyzické výkonnosti

n      Projevuje se zvláštním svalovým pocitem, zvýšenou psychickou dráždivostí, sníženou schopností si zapamatovat a vybavovat zapamatované, ztrátou spontánní aktivity, nespokojeností s vykonanou prací…

n      Někdy viditelná – u malých dětí ztrátou fyzické aktivity

n      Za chorobný příznak je považována, pokud se objevuje po námaze, která dříve únavu nevyvolala nebo, po klidném nočním spánku a nelepší–li se odpočinkem. Zároveň ji nelze připsat špatné životosprávě, přepracování atp.

n      Závažným příznakem je u mladých jinak zdravých lidí s dobrou fyzickou kondicí-

n      Únava je příznak značně nespecifický, ale nemocní o ní často a rádi hovoří a přikládají jí velký význam.

n      Vyskytuje se v počáteční fázi ( prodromální) infekčních onemocnění, při snížené funkci štítné žlázy a kůry nadledvin, při anémii, leukémii, u nádorových i jiných chronických onemocněních, při patologické depresi, roztroušené skleróze, může být prvním příznakem srdečního selhání, při povšechné ateroskleróze v důsledku mírné hypoxie mozku, často i během rekonvalescence.

Poruchy spánku
pro zopakování

n      Spánek je důležitý pro uchování tělesného i duševního zdraví. Má funkci ochrannou ( chrání organismus před vyčerpáním) a regenerační ( obnova psychických a fyzických sil)

n      Potřeba spánku je individuální, dospělí kolem 7 hodin, novorozenci 20 hodin.

n      Během noci vystřídáme 4-5 spánkových cyklů. Každý cyklus má 2 fáze:

n      Non-REM spánek: ( synchronizovaný, spánek pomalých delta a theta vln)  70 – 80% celkového spánku.

n      Zpomalení metabolismu, snížení krevního tlaku, dechové i tepové frekvence, snížení tvorby moči, oslabený svalový tonus, nižší tělesná teplota, nižší nervová dráždivost ( reflexy, reaktivita nervových sítí kůry mozku), zúžení zornic.

n      Nutný pro obnovu fyzických sil

n      REM spánek ( rapid eye movement)

n      Navenek se projevuje rychlými pohyby očních bulbů pod zavřenými víčky a svalovými záškuby čelistí, končetin i celého trupu.

n      Dýchání je nepravidelné s apnoickými pauzami ( dotyčný nedýchá)

n      Reaktivita mozkové kůry je na úrovni bdělého stavu

n      Zdají se sny

n      Svalový tonus stoupá

n      Dochází k uvolňování některých hormonů z hypofýzy ( ACTH, TSH. STH)

n      Na EEG beta vlny ( o vyšší frekvenci)

n      Nutný pro obnovu psychických sil a uspořádání zážitků do paměti

Nespavost ( insomnie):

n      Vede k únavě ( a příznakům s ní spojeným) k poruše metabolických a vegetativních pochodů, mrzoutství, nechutenství. V noci je provázena nepříjemnými pocity, úzkostí…

n      Typy:

n      problém s usínáním

n      mělké spaní, časté noční buzení

n      brzké ranní probouzení

n      Dle typu odpovídající léčba

n      Příčiny nespavosti

n      mohou souviset s jiným onemocněním,například bolest, svědění, dušnost, kašel, ale i stres z onemocnění.

n      Vnější – hluk, teplo, zima, hlad, žízeň, změna režimu za hospitalizace ( brzké vstávání), změna zaběhlých návyků, stres z nového prostředí, z okolních pacientů. Na to je třeba pamatovat a přizpůsobit prostředí a režim nemocnému, jak jen to jde.

Spavost ( hypersomnie)

n      Usínaní během dne na kratší dobu

n      U některých chorob mozku ( zánět – encefalitida), u starších lidí s aterosklerózou, chronicky nemocní – vyčerpaní

Spánková inverze

n      Spánek během dne a noční nespavost, nemocný je v noci často zmatený

n      Typická pro starší nemocné s pokročilou aterosklerózou hlavně v prvních dnech hospitalizace

Narkolepsie

n      Onemocnění, při kterém pacient náhle z plného vědomí uprostřed činnosti upadá proti své vůli do krátkého spánku  30s až 5-10 min ( při chůzi, jízdě na kole, ve stoji, při jídle). Někdy během spánku pokračuje ve své činnosti.

 

 

Nevolnost - nauzea

n      Řecky mořská nemoc, pocit na zvracení, který ve zvracení často přechází a je vyvolán podobnými podněty působícími na centrum zvracení v prodloužené míše

n      Provázen vegetativními příznaky ( pocení, slinění, zblednutí, bradykardie ( zpomalení tepu), pokles krevního tlaku)

n      Varovný příznak, kterému je třeba věnovat pozornost.

n       

Je způsobena:

 

n      Podráždění vestibulárního aparátu ( kinetózy)

n      Zvýšení nitrolebečního tlaku

n      Podněty z CNS – psychogenní

n      Podněty z vegetativních ganglií

n      Podněty z koronárních cév, těhotenství

n      Chemoreeceptory

n      Zvýšená koncentrace amoniaku, ketolátek při acidóze,

n      močoviny

n      cytostatika, Digitalis, morfin

n      Receptory z trávicího ústrojí,

n      žlučových cest, hltanu,

n      z peritonea a mezenteria

Nechutenství, nadměrná chuť k jídlu

n      Nechutenství

n      Necharakteristický příznak

n      Zdaleka nemusí provázet jen onemocnění zažívacího traktu

n      Důsledek stresu, nevyspání, nevhodně upraveného jídla ( např. nemocničního), poškození čichu nebo chuti…,

n      Psychogenní

n      Onemocnění zažívacího traktu, jater, ledvin

n      Při srdečním selhání

n      Provází chronické záněty

n      Onemocnění endokrinních žláz

n      Nádorová onemocnění – často typický odpor k masu ( uvolňování některých látek nádorem TNG alfa, kachektin, IL – 1, IL – 6), bývá jedním z prvních příznaků,

n      Chemoterapie

n      Porucha interakce mezi centrem hladu a sytosti v hypotalamu

 

1.Ztráta požitku z jídla ( apetitu)

2.Nepřítomnost hladu

3.Odpor k jídlu

Nadměrná chuť k jídlu, hlad

n      Je přirozená po velkém energetickém výdeji

n      Příznak hyperthyreózy nebo počínající cukrovky

n      Může být vyvolána psychogenně ( bulímie)

 

 

Žízeň

Centrum žízně je v hypothalamu, reaguje na podněty z osmoreceptorů ( koncentrace ve vodě rozpuštěných látek) a z volumoreceptorů ( registrují objem vody ve velkých cévách)

Nadměrná žízeň = POLYDIPSIE

  1. PRIMÁRNÍ – POLYDIPSIE – VZÁCNÁ, způsobená buď psychogenně nebo při nádorovém nemocnění mozku) V důsledku nadměrného pití pacient více močí ( sekundární polyurie)
  2. SEKUNDÁRNÍ ( druhotná) POLYDIPSIE – vzniká v důsledku nadměrné ztráty tekutin močením, které pacient kompenzuje vyšším příjmem tekutin. Při diabetu, kdy se dostává do moči glukóza a ta s sebou strhává vodu ( osmotická diuréza), nebo při nedostatenčé sekreci ADH ( antiduretického hormónu), kdy se v distálním tubulu ledvin zpětně nevstřebává voda a ledviny nekoncentrují moč.

2 rizikové skupiny ohrožené dehydratací:

Staří lidé v důsledku ztráty pocitu žízně, zejména za hospitalizace!!!! Dávejte pozor!!! Apatie, zmatenost.

Kojenci při horečnatých a průjmových onemocněních. Ztráta tekutin odpovídající 12-15% tělesné hmotnosti je smrtelná ( což je u 5 kg vážícího kojence 0,6 kg!)

Pálení žáhy-pyróza,

Pyróza je nepříjemný pálivý pocit v nadbříšku postupující až do krku a do úst.

Vzniká v důsledku refluxu kyselé žaludeční šťávy do jícnu.

Palpitace

Palpitace – bušení srdce = nepříjemně vnímaná srdeční činnost

n      ( za normálních okolností srdeční činnost vyjma námahy či při prožívání emocí nevnímáme)

n      Rychlá činnost, utíkání srdce, přeskakování, nepravidelné bušení….

n      Častý stesk u  neurotických, úzkostných nemocných, nemusí odpovídat závažnosti onemocnění srdce

n      Bývá projevem poruchy srdečního rytmu -  u paroxizmální ( záchvatovité) tachykardie, sinusové tachykardie, při fibrilaci síní(a  nepravidelná činnost komor), při komorových extrasystolách.

n      Stěžuje-li si nemocný na palpitace změřit jeho pulz a je- li to možné, natočit EKG záznam!

Dušnost - dyspnoe

n      Dušnost je subjektivní pocit nedostatku vzduchu

n      Vystupňovaná dušnost je krajně nepříjemná a vede k pocitu ohrožení na životě

n      Vzniká při nedostatečném přívodu kyslíku a vylučování oxidu uhličitého vhledem k potřebám organismu. Má tedy původ buď v onemocnění dýchacího ústrojí nebo srdce nebo objího.

n      A) Onemocnění dýchacího ústrojí:

n      1.Při omezení dýchací plochy – to znamená plochy pro výměnu plynů mezi alveoly a krví. Při emfyzému,, po embolii do plic…, zánět, výpotek

n      2.Při zúžení dýchacích cest- omezí se množství vzduchu proudící dýchacími cestami.

n      Při zúžení horních dýchacích cest ( hrtan), dochází k chrčení ( stridoru) při nádechu . (laryngitida, cizí těleso).

n      Naopak při zúžení dolních dýchacích cest – (průdušek) dochází k obtížnému vydechnutí provázenému zvukovými fenomény ( pískoty, vrzoty) – průduškové astma

n      3. Při ochabnutí dýchacích svalů – zejména pocit obtížného nádechu

n      B) Onemocnění srdce

n      Vzniká při levostranném srdenčím selhání nebo při mitrální stenóze. Dochází k městnání krve v plicích a protlačení intravaskulátní tekutiny do plicního intersticia a posléze do plicních sklípků

n      Námahová, v konečném stádiu klidová, pacient raději spí v polosedě, protože  tím snižuje žilní návrat a tudíž množství krve proudící do plic, dýchání je rychlé a povrchní

n      záchvatovitá noční dušnost astma cardiale

n      Plicní edém

n      C)Při anémii

n      D ) Při metabolické acidóze ( při ketoacidźe urémii)

n      E) Psychogenní u hysterie

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář